Zejména ve městech dnes zelené plochy zaplňují víceúčelová dětská hřiště s plejádou herních prvků, které dětem umožňují moderní sportovní vyžití i hru. Pomalu se ale vytrácejí jednoduché kolektivní hry a zábava, kterou jsme znali jako děti my. Vzpomínáte si na některé? Inspirujte se a zahrajte si je s vlastními dětmi.
Panák
Trénink skoků, přesnosti i číslic zajišťovalo kdysi oblíbené skákání panáka, které spočívalo v kresbě panáka křídou na zem, vepsání číselné řady a následného skákání popořadě bez minutí pole. Těžší varianta pak zahrnovala hod kamínkem na pole, které musí být vynecháno.
„Školka“ s míčem o stěnu
Hraní „školky“ s míčem znamenalo házení míče o zeď, kdy mezi vyhozením a zpětným chycením bylo potřeba tlesknout, tlesknout s odrazem míče o zem, chytit míč s otočkou a podobně – dle věku a dohody. U sousedů bydlících na druhé straně zdi ale nebývala hra příliš oblíbená.
Guma
K hraní gumy byli zapotřebí minimálně tři hráči a zhruba 2,5 metru gumy z galanterie. Gumu pak vždy drželi nohama dva naproti stojící hráči ve výšce kotníků, lýtek či kolen, zatímco třetí skákal stanovenou sestavu mezi pruhy gumy.
„Školka“ se švihadlem
Hraní „školky“ se švihadlem spočívalo v postupném plnění různě obtížných skoků za sebou v různě velkém množství. Nechyběly skoky snožmo, střídavě po každé noze, se zkříženýma nohama, pozadu či se zkřížením švihadla.
Přebírání provázku mezi prsty
Kousek vlny od babičky byl v minulosti zdrojem nekonečné zábavy při přebírání provázku mezi prsty dvou a více hráčů. Pomocí různých křížení, úchopů a tahů byly vytvářeny různé ornamenty, přičemž napnutá šňůrka stále zůstávala spolehlivě v rukou hráče.
Loading...
Napsat komentář