Mikado si jistě mnozí rodiče pamatují už ze svého dětství. Tak proč ho po letech opět nezkusit? Vždyť tahle společenská desková hra je zábavná, snadná, navíc skladná a nikterak drahá.
Co o mikadu víme?
Že jde o hru poměrně starou. Je sice inspirovaná japonskou kulturou, vznikla však v Evropě, odkud se – konkrétně z Maďarska – v roce 1936 dostala do Ameriky. Za oceánem ji však znají pod názvem Pick-up.
Pět barev, pět jmen
Jaká jsou pravidla hry? Velmi jednoduchá. V krabičce najdete (většinou) 41 tyčinek pěti barev, přičemž každá barva je za různý počet bodů. Červené jsou za dva body, žluté za tři, modré za pět, zelené už jsou vzácnější – za deset bodů a bílá je top – za dvacet.
Špejle mají ještě svá jména – červené se říká kuli, žluté samuraj, modrá je bonz, zelená mandarin a bílá mikado. Cílem hry je sesbírat co nejvíce tyčinek, respektive bodů. Jak?
Jak hrát?
Začíná se tak, že jeden z hráčů (mikado je určeno pro dva a více) sevře celý balíček špejlí v ruce tak, aby měl dlaň opřenou o stůl (nebo o jinou plochu, na které budete hrát). A pak tyčinky pustí.
Nyní je řada na hráčích, kteří je musí jednu po druhé sesbírat. Ale pozor, nesmíte přitom pohnout jinou než tou, pro kterou se rozhodnete. Jinak je na tahu protihráč.
Někdy se špejle sbírají snadno, jindy, když se třeba navzájem dotýkají, nebo jsou dokonce pohozené jedna přes druhou, to už může být pěkný oříšek. Záleží jen na šikovnosti hráče, na jeho klidné ruce a trpělivosti.
Nejvíc bodů = vítězství
Pokud se vám podaří získat tyčinky zelené nebo bílou, tak si dle pravidel můžete při sbírání těch ostatních jimi pomoct. Třeba tak, že opatrně ostrou špičkou oddělíte dvě špejle „nalepené“ na sobě. Odebíranou tyčinku lze získat i tak, že zmáčknete její hrot a tím ji nadzvednete.
Vyhrává ten, kdo nasbírá tyčinky s největším bodovým součtem. Obvykle se hraje na pět kol, ve skutečnosti si jich ale můžete dát tolik, kolik chcete.
Na hory, k moři či na chalupu
Mikado seženete v mnoha provedeních a od různých výrobců. Na trhu jsou mikada jak s plastovými špejlemi, tak i dřevěnými, s různou délkou tyčinek (od krátkých po třeba téměř metrové) či různým počtem.
Třeba americké mikado má špejlí jen osmadvacet, a navíc s různým druhem zakončení, připomínajícím buď trojzubce, kopí nebo lopatičky. Hrát americké mikado je možná malinko těžší, protože se tyčinky do sebe trochu víc zasekávají.
Mikado můžete hrát kdekoli, jen k tomu potřebujete rovnou hrací desku. Takže si ho klidně přibalte s sebou na hory, k moři, na chalupu či ho jednoduše za deštivého počasí vytáhněte ze skříně. Pobaví jistě všechny bez ohledu na věk, navíc je výborným tréninkem postřehu, trpělivosti a šikovnosti nejen dětských rukou.
Loading...
Napsat komentář