HRA JAKO PROSTŘEDEK K EMOČNÍ STABILITĚ

Autor: Pavla Hokszová

Projevy malého dítěte jsou založeny zejména na emocích. Dítě v předškolním věku je v emocích již stabilnější než batole, umí dát najevo své preference, ale ovládat emoce se stále učí. Vztek, radost, strach, úzkost, stud nebo vina. Tyto a další emoce dítětem doslova lomcují a někdy je pro něj velká dřina je alespoň částečně ukočírovat. Jak se emoce a dětská hra vzájemně ovlivňují a proč je důležité i při hře s emocemi u dítěte pracovat?

Hra v kolektivu posiluje emoční stabilitu

Od tří let začínají děti navazovat kamarádské vztahy a své vrstevníky charakterizují jako někoho, koho mají rády. Děti mezi sebou hovoří o svých pocitech nejčastěji během hry. Hra je ideální prostředek k vyjadřování emocí a diskutování o nich, to má příznivý vliv na emocionální vývoj dítěte. Vhodná je tedy podpora přiměřené samostatnosti s ohledem na aktuální věk a začlenění do kolektivu, což vede k úspěšné socializaci a emoční vyspělosti v budoucnu. Vztahy s vrstevníky děti v předškolním věku navazují nejčastěji formou hry nebo při hraní si spolu. Už v mateřské škole dítě dokáže odhadnout, jak bude druhý reagovat na různé podněty, a chápe, že každý může reagovat jinak. Děti prožívání emocí „zkoumají“ i u ostatních vrstevníků.

Zvládání emocí se dítě učí nápodobou

Velice důležité je, abyste si s dítětem hráli vy, rodiče. Je to ideální příležitost k bezděčnému učení se od vás. Dítě vás sleduje a napodobuje. Jak zvládáte emoce vy, tak je bude v budoucnu zvládat i vaše dítě. Pokud je vaší typickou reakcí na negativní emoce agrese, výbuch vzteku a křik nebo jestliže dokonce dítě v návalu emocí uhodíte, bude takto v budoucnu jednat také. Navíc ztratí pocit jistoty a bezpečí, který je sám o sobě pro pozdější emoční stabilitu nezbytný. Uvidí-li, že se umíte ovládnout, o emocích mluvit a zpracovat je, aniž byste udělal/a něco ukvapeného, čeho budete litovat, zvládne to časem stejně dobře. Dítě se chová jako dítě a emoce jsou v podstatě jediný nástroj, jak se může vyjádřit. A s tímto nástrojem je potřeba ho naučit zacházet. Ať už společně diskutujete o tom, co se ve vás odehrává, nebo zvolíte-li odchod z místnosti či opláchnutí obličeje studenou vodou a počítání do pěti, dítě všechno nasává jako houba. Hra je k tomuto učení ideální prostředek. Emoce můžete připsat postavě, na kterou si hrajete nebo oblíbené hračce, diskutovat s dítětem, proč je panenka smutná a čeho se bojí. Je pravděpodobné, že tyto „zapůjčené“ emoce budou vašeho dítěte. Díky tomu poznáte jeho potřeby, aniž by vám je přímo sdělilo.

Hra v dětství posiluje budoucí úspěchy

Na emoce vašich dětí (nebo jejich hraček a postav) reagujte. Jejich projevy nebagatelizujte a rozhodně nepřehlížejte. Dítě potřebuje cítit zájem rodičů, potřebuje vědět, že má zázemí a že i přes projevy agrese ho bezpodmínečně milujete. Dítě ví, že se ve chvíli, kdy ječí svalené na zemi, nechová ideálně, ale nemůže si pomoci, je to dítě. K posilování vhodných výchovných metod a rodičovských jistot je dobrým prostředkem hra. Hrou je možné říci a naučit se v předškolním věku téměř vše. Pokud v návalu emocí propukne agrese nebo smutek a lítost u dítěte, např. z toho, že se mu něco nedaří (postavit hrad z kostek), podpořte ho. Nevadí, že to nejde, možná se to ani nepodaří, ale frustraci a pocitu outsidera z neúspěchu v budoucnu předejdete už v dětském věku tak, že se dítě bude snažit zlepšit a bude neúspěšnou činnost zkoušet znovu a lépe. Mělo by mít radost, že se do toho pouští opakovaně, že neuteklo a nevzdalo to. I to je pro budoucí emoční stabilitu důležité a lze to natrénovat během hraní.

 

Ohodnoťte článek : 1 balónek2 balónky3 balónky4 balónky5 balónků
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Další články

JAK SI HRAJÍ UNAVENÍ RODIČE?

Každý rodič řeší občas dilema, jestli si alespoň trošku odpočinout, nebo si místo toho hrát s dětmi, které to ...